Ladovský podzim za okny je

Nejkrásnějším ročním obdobím je podzim. Všechno kvete, ptáčci se vrací domů, sluníčko hřeje tepleji a tepleji, prodlužuje se den a zkracuje noc. A taky oblečení.. Tak to si asi říká spousta lidí na jižní straně naší koule. Totiž zeměkoule. Je to koule kulatá a tudíž se není čemu divit, že zde nefungují žádné zákony krychle, která má vždycky všechny strany stejné. To zeměkoule, nemá žádnou stranu stejnou, ani podobnou. A tak my, kteří žijeme na horní straně naší koule, tak my známe spíše definici podzimu jako: Je to čas, kdy žloutne listí, hodně prší, často prší, vlezle prší, mrholí, je zima, občas velká zima, někdy pořádná zima, někdy zima která vleze až pod svetr, někdy zima, která nejde ani definovat, a na Martina napadne sníh, a někdy napadne i dřív. A po podzimu přijde zima.

Všechny tyto charakteristiky podzimu se děti učí již na základní škole. Jenomže kde se stala chyba, že už dva roky jsou tyto skutečnosti pouhopouhou školní teorií?

Ráno bývá někdy i dvanáct stupňů, odpoledne nejsou výjimkou tropické teploty, listí sice žloutne, ale některé zmatené stromečky už začínají zase pučet, myslíc si, že zima už byla. No ale nemůžeme jím mít za zlé, že jsou tak hloupí, protože to jsou přece stromy. Sem tam sice sprchne, ale zima, tak tu už si snad ani nepamatujeme.

Takový podzim má spoustu výhod. Třeba že ušetříme za podzimní oblečení, můžeme nosit sluneční brýle aniž by se na nás ostatní dívali jako na exoty. Takový teploučký, vlhkoučký, větrňoučký podzim je také ideálním počasíčkem pro virečky a bacilečky. Jen se zkuste projít po ulici, když budete mít štěstí, určitě na jednoho, nebo i více takových chřipečkových bacilků nebo angínových virečků narazíte! Když se budete dívat pozorně a budete mít ještě větší štěstí, může se vám poštěstit i to, že budete mít čest s jedním z těchto miniaturních tvorečků si potykat.

Otázkou ale zůstává, jestli podzimu už opravdu odzvonilo. Jestli si budou naše děti moci pustit i jiného než alkoholického draka, jestli zakusí ten obepínavý, vlhký, trapný pocit ošplíchlých kalhot, jestli budou moc ještě nosit podzimní kabátky, jestli poznají i bez kalendáře že se blíží Vánoce. A co podzimu, jestli ono náhodou neodzvonilo už i zimě! Zatím to vypadá že jo.

Že zimu absolutně zahnal pan Nohavica, který si před dvěma lety možná naposled zazpíval písničku Ladovská zima.

Možná on, a možná taky vy. Protože jeden jak druhý nadáváte na počasí. Buď moc prší, nebo je moc zima, nebo zase vedro a vy se potíte! Já být počasí, tak už se z toho zblázním. A to se taky stalo. Počasí se zbláznilo, a kdo ví jestli se to vůbec někdy spraví.

My co máme rádi počasí budeme doufat že ano, a vy co si jej nevážíte v žádném ročním období, tak si doufejte v co chcete, třeba v to, že se nezvednou ceny v soláriích...